Základem léčby schizofrenie jsou vždy psychofarmaka (léky), zpravidla ze skupiny antipsychotik (neuroleptik). K dispozici je dnes velké množství preparátů s různým mechanismem účinku. Působí proti halucinacím a bludům (ty buď vymizí nebo k nim člověk dokáže být lhostejný), mohou zklidnit nebo naopak oživit motoriku, působí proti depresivním nebo manickým náladám a proti úzkosti. Některé léky jsou k dispozici i v tzv. depotní formě – podávají se jen jednou za několik týdnů.

Bazální antipsychotika

levomepromazin (Tisercin), klopenthixol a zuklopenthixol (Cisordinol), thirodazin (Melleril), chlorpromazin (Plegomazin); nežádoucí účinky: zklidnění až ospalost, snižují krevní tlak

Incizivní antipsychotika

prochloperazin (Prochloperazin), flufenazin (Moditen), perfenazin (Perfenazin), haloperidol (Haloperidol), flupentixol (Fluanxol); nežádoucí účinky: extrapyramidový polékový syndrom EPS (v určitých chvílích (přechodně) se může objevit třes nebo neklid)

Atypická antipsychotika

klozapin (Leponex), sulprid (Prosulpin), risperidon (Rispend), olanzapin (Zyprexa), triaprid, sertindol, ziprasidon, quetiapin; nežádoucí účinky: značně sníženy

Někdy se podaří nasadit vhodná antipsychotika hned napoprvé, v některých případech se lékař „strefí“ na další pokus. Pokud schizofrenie na farmaka nereaguje, lze nasadit clozapin (Leponex; s kontrolou krevního obrazu kvůli možným nežádoucím účinkům na krvetvorbu) nebo elektrokonvulzivní terapii neboli elektrošoky – podrobnosti zde.

Protože schizofrenie často narušuje fungování člověka v základních životních okruzích, doplňuje se tato léčba i psychologickou a sociální intervencí. Jejím cílem je zvýšit odolnost člověka vůči stresu, naučit jej efektivním formám komunikace a zvládání běžných požadavků ze strany sociálního okolí.

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

online kurzy proti depresi a úzkosti