Zdá se, že podstatou schizofrenie je narušená selektivita (výběrovost) vnímání. Co to je? Neustále na nás všechny působí množství podnětů, ale vybíráme z nich jen takové, které jsou v daný moment důležité. Například při přecházení silnice nás zajímá, jestli něco nejede zprava a zleva, jestli se silnice nesmeká a jak moc spěcháme. To, že se vedle nás baví dva lidé, že po chodníku skáče kos, že je čtvrtek, že máme na sobě nové boty atp. si v tu chvíli neuvědomujeme, protože to není pro přecházení silnice důležité. Je to přirozená ochrana proti přetížení nedůležitými informacemi. U schizofrenie je tato ochrana narušená – schizofrenik vnímá všechno. Lidský mozek na tolik podnětů ale není stavěný, takže vzniká zmatek. Přitom ale máme všichni přirozený sklon dělat si ve věcech jasno, chápat je. Člověk postižený schizofrenií si tedy v tom zmatku také udělá určitý systém – přiřadí všem věcem nějaký význam. Některá jeho vysvětlení jsou však z pohledu zdravého člověka bizarní – jde o bludné představy.

Při vzniku určitého procenta schizofrenních poruch se uplatňují dědičné vlivy. Jsou-li oba rodiče schizofrenici, jejich děti onemocní s pravděpodobností 40%. Ale asi 80% schizofreniků nemá mezi nejbližšími příbuznými nikoho s touto diagnózou.

Podobně jako např. u deprese se na vzniku schizofrenie významně podílejí biochemické poměry v mozku. Konkrétně jde o zvýšenou hladinu dopaminu nebo noradrenalinu, případně dalších neurotransmiterů (to jsou chemické látky, které zabezpečují komunikaci mezi jednoztlivými neurony). Většina léků používaných na schizofrenii snižuje množství dopaminu v mozku. Princip účinku léků najdete např. na tomto webu o depresi (tam jde sice o antidepresiva, ale princip je velmi podobný).

U některých schizofreniků jsou patrné i strukturální změny v mozku – obvykle zvětšené komory a rozšířené určité rýhy. Uvažuje se i vliv některých virových onemocnění, která mohou poškodit mozek a připravit půdu pro vznik poruchy.

Schizofrenie se může objevit v zásadě s jakoukoli zatěžující situací (např. osamostatnění od rodiny, úmrtí v rodině, přepracovanost, emigrace a podobně). Spouštěčem schizofrenie může být i marihuana, amfetaminy, halucinogeny a jiné drogy.

Často se zjistí nepříznivé okolnosti během života jedince v původní rodině – negativní vlivy už během těhotenství matky, problémy při porodu nebo narušené rodinné fungování. Velmi negativně působí tzv. dvojná vazba, což je komunikační situace, kdy matka dítěti poskytuje dvě vzájemně si odporující informace – např. hladí dítě po hlavě, ale přitom mu nadává; říká mu, že ho má ráda, ale říká to lhostejně.

Zdá se, že pro vznik schizofrenie je třeba dvou momentů: Jednak je to určitá vulnerabilita (zranitelnost, dispozice) a pak spouštěč (stres, drogy atp.), který tuto dispozici aktivuje.

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

test osobnosti